Ty jsi mé světlo !

17. října 2010 v 20:54 | SuiciKyuu |  ItaSasu
Som dostala silno moc veľkú náladu napísať niečo takéto.Sú to blbosti čo sa ma vôbec netýkajú takže..."príjemné" čítanie.



Sedím v obývacím pokoji a dělám to co vždycky. Odpočívám od těžkýho týdnu.  Vydechnu .

Skloním hlavu dozadu a koukám na prázdné akvárko. Nechápal jsem tomu,ale pokračoval ve velmi "zajímavé" činnosti.

Slyšel jsem buchnutí dvěří. Zapomněl jsem,že dneska jsi měl přijet domu po roku.
Otevře jsem dokorán oči,postavil ze sedačky a šel uklidit ten bordel ze stolku .

S pár papírmi,jednou plechovkou od coca-coly light a obalu od snickers jsem měl zamířeno do kuchyně se odpadu zbavit. V uličce medzi kuchyní a obývákem mně někdo chytil okolo pasu a kousnul do ucha . 

,,Chyběl jsi mi , Sasuke." usmál ses na mně.

Otočil jsem se tvým směrem a zahleděl do tvých rudých očí v kterých jsem se dokázal stratit. 
Hodil jsem se ti okolo krku a nemyslel na to,že bych ti nejak ublížil. Nevidel jsem tě rok . To je dost dlouhá doba.

Svět byl pro mně hned lepší.Protože jsem mněl při sobě tebe. Jsi moje světlo života. A když při mně nejsi mám nejvetší náladu to všechno skoncovat,proto si užívám každou naši společnou chvíli.

Chytil jsi mně pod zadkem,já omotal  kolem tvého boku nohy a vedl mně do obývaku kde jsi mně opatrně povalil na gauč. Vyhrnul jsi mi černé tričko a moji hruď obohacoval polibky.Přitáhnul jsem si tě k sobě,spojil naše rty a prstem jsem přejel po tvém boku. 

,,Chci tě." zavzdychal jsem ti do úst a rozepínal zips na tvých kalhotách.

,,Hele nejdeš na to moc rychle?" chytil jsi mé ruce.

Tvá otázka mně zaskočila,přestal jsem a nehybně ležel pod tebou.

,,Promiň,vynahradíme si to večer.Teď musím ješte něco vybavit." Postavil jses a odešel z obýváku. Napravil jsem si tričko,sedl,schytil balíček oříškú,zapnul televizi a čekal na večer.

Přišel jsi ke mně,políbil na ústa a zmizel z bytu. Na tváři se mi objevil škodoradostní usměv . ,,Ty počkej večer." řekl jsem do prázdna a po chvilce se po byte ozval ďabelský smích.
Přestal jsem se smát a znova přemýšlel o tobě a o té chvilce kdy jsi mně objal kolem pasu ze zadu. Jako kdybych viděl anděla. ,,Ty jsi mé světlo Itachi !" řval jsme ,no po chvilce jsem za sebou slyšel nečí hlas.
,,Fakticky? No to nebudem čekat do večera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama